Každý systém poplatků za svoz odpadu je nespravedlivý aneb třídit či netřídit?
Ano, každý systém poplatků za odpady je nespravedlivý. Zdůrazňuji systém, nikoliv platby samotné. Jen si to vezměte, když se platí na osobu, dostane dvoučlenná domácnost stejně velkou nádobu na směsný odpad jako čtyř či pětičlenná rodina, která ovšem zaplatí mnohem, mnohem více. Jistě, tato rodina si může vzít nádob pět, ale kdo by chtěl, aby mu vjezd či dvorek hyzdilo pět popelnic jen tak natruc. Na druhé straně, když se platí na nádobu, doplatí na to samostatně žijící osoba či méněčlenná domácnost. I když se vezmou tu nelevnější formu svozu (80 l jednou za 14 dnů), zaplatí více než jeden člen pětičlenné domácnosti. Tak co s tím?
Otázka zní, proč vůbec platit za odpad. A proč neplatit, vždyť platíme i za jiné služby. Když zaplatíme v McDonaldu za tác plný vysoce kalorického, a tudíž i nezdravého jídla, zaplatíme nejen za hamburger, hranolky a další vymoženosti „moderní“ kuchyně, ale i za to, že jsme byli obslouženi a že někdo zlikviduje tu hromadu odpadu, která po nás zůstala na tácu. Ještě jsem neslyšela, že by někdo řekl: „Já to chci o korunu levnější, za likvidaci odpadu neplatím.“ (Tu korunu jsem střelila jen jako příklad, nevím, kolik firma platí za svoz odpadu, ale vím, že vám to napočítá do ceny). Z toho plyne, že platíme za službu, kdy někdo odpad odveze, uhradí pohonné hmoty, odpad dá na skládku, a za to zaplatí. Podle statistiky Ministerstva životního prostředí, vyprodukuje každý obyvatel České republiky průměrně 506 kg komunálního odpadu (směsného a tříděného) za rok. Pokud vezmeme všechny odpady včetně stavebního, nebezpečného a velkoobjemového odpadu, pak každý obyvatel ČR vyprodukuje tři tuny ročně. A holt, protože v naší „vyspělé“ společnosti se platí za vše, nutí nás ty nemožné orgány, ať už na jakékoliv úrovni řízení státu, platit i za likvidaci odpadu. (Myslím, že dnes už nikdo nevěří na nákupy 1+1 zdarma, i tam platíme, jen o trochu méně nebo možná ani to ne). Jediným spravedlivým systémem by bylo, kdyby nám zaměstnance ASY každý týden odpad zvážil, zapsal a ASA posléze vyúčtovala. Ale copak je to možné? Spíše je to jen úsměvná představa.
Jestliže naše obec vybrala na rok 2015 cca 295 000 Kč za svoz odpadu, pak každý obyvatel (dnes jich máme o něco více než 600 oficiálně hlášených + další, kteří mají trvalé bydliště jinde) zaplatil necelých 500 Kč za rok. Náklady v oblasti obce s rozšířenou působností Brandýs nad Labem se pohybují mezi 1 050 až 1100 Kč, z čehož plyne, že ten rozdíl se musel nějak dorovnat. Tato částka (550 – 600 Kč) nám vyjde, i když vezmeme celkové náklady na svoz odpadu v obci Větrušice (směsný, tříděný, velkoobjemový, nebezpečný a biooadpad), kdy obec zaplatí (beru i poslední dva kontejnery na bio a poslední sběrový víkend) cca 640 000 Kč. Pokud budeme brát v úvahu jen komunální odpad, pak obec z rozpočtu doplácela cca „pouhých“ 46 %. Je to málo nebo moc? Vezmeme-li průměr republiky, je to prostě moc. Udělal obecní úřad něco proto, aby byly platby nižší? Odpověď zní ano.
Když bylo jasné, že se blíží doba, kdy musíme spočítat a následně rozpočítat náklady na odpady, sedla paní starostka do auta, zdárně jí sekundoval předseda komise pro ŽP, a jali se objíždět stanoviště s tříděným odpadem. Zjistili dvě věci. Zaprvé, obec platí o jeden kontejner na plasty více než je jich fyzicky na stanovištích. Já, coby hlavní byrokrat úřadu, jsem nelenila a projela faktury do roku 2009 a zjistila jsem, že o jeden kontejner navíc platíme nejméně od roku 2009 (platíme 8, ale ve skutečnosti je jich fyzicky jen 7, přičemž do ledna 2012, byla na fakturách částka za 7 kontejnerů – muselo bych jich být logicky jen 6, v lednu 2012 – mám mail - byl objednán osmý – ve skutečnosti byl však pouze sedmý). Takže obec za ty roky doslova vyhodila do odpadu necelých 100 000 Kč. Druhým zjištěním bylo, že nejvíc třídí lidé v ulici Východní a Skalní a zejména kontejnery na plast doslova přetékají (nepořádek tomu jasně odpovídal). Toto zjištění vedlo opět ke dvěma krokům. Schůzce s představitelem firmy ASA, s nímž paní starostka dohodla snížení ceny za plasty a papír (není to moc, ale nějakých 25 000 Kč na ulici také nenajdeme) a vrácení částky za jeden kontejner na plasty za 1. a 2. čtvrtletí roku 2015 (již se projevilo na nižší faktuře za 3. čtvrtletí). Dále bylo jasné, že buď musíme objednat další kontejnery, anebo je nechat vyvážet dvakrát týdně. Rozhodli jsme se pro druhou variantu (mimochodem konečně je u kontejnerů ve Východní celkem pořádek). To zřejmě nadzvedlo škarohlídy. Zase se ti nemožní zastupitelé rozhodli platit více, tříděný odpad je přece neskutečně drahý. Ano, je drahý, ale rovněž dostáváme cca 100 000 za rok zpět od Eko-komu (jak to počítají, je mi trochu záhadou, ale snažíme se dopátrat), což znamená, že odvoz tříděného odpadu je následně o 15 % levnější než odvoz odpadu směsného. Navíc (vím, jak se někteří z vás zatváří), šetříme životní prostředí, napomáháme recyklaci, což vede k nižšímu dovozu ropy (no, ne o moc, ale něco nám to ušetří). Na recyklaci je třeba pohlížet jako na formu zpracování odpadu v budoucnosti. Nebojte, nejsem zaslepený ekolog, jsem si zcela vědoma skutečnosti, že dnes je recyklace drahá, často na hraně únosnosti, ale jsem optimista a věřím, že technologie jdou stále dopředu. Navíc si musíme uvědomit jednu skutečnost. Po roce 2024 se nesmí skládkovat!!!! Co to pro nás znamená? Pokud se v našem okolí někde nevybuduje překladová stanice a odpad se bude až vozit do spalovny např. v Mělníku, kde se uvažuje o výstavbě spalovny pro energetické využití zbytkového, tj. netříděného, odpadu (takové spalovny máme v republice pouze tři), pak se nedoplatíme, pokud se nenaučíme dostatečně třídit. Dnes ovšem není jisté, zda se ČEZ do uvedené stavby za x miliard skutečně pustí. Klasické spalovny asi stavět nebudeme, EU nám na ně nehodlá dát peníze, protože máme poměrně nízkou recyklaci, navíc podmínky pro neznečišťování ovzduší se neustále zpřísňují. Navíc, jak se asi MŽP snaží dotlačit obce ke třídění? Zkuste si tipnout. Ano, máte pravdu, připravuje vyhlášku o vyšších poplatcích za skladkování odpadu. Kdo to zaplatí? Svozové firmy. Komu to napočítají? Obcím. Kdo to zaplatí ve finále? Občané, pokud nebudou dostatečně třídit. Mám-li odpovědět na hamletovskou otázku zda třídit či netřídit, pak tedy určitě třídit. Ale třídit pořádně. Pokud budeme cpát papír do příslušného kontejneru v igelitových (plastových) pytlích, zaměstnáme další lidi u třídící linky a opět nám to ASA zdraží. Pokud nesešlápneme plastové láhve a krabice, platíme za svoz vzduchu.
Nicméně tou zásadní, otázkou je, jak platit a za kolik. Momentálně mezi zastupiteli převládá názor, že necháme původní systém (přiznávám, že jsem byla pro systém plateb na osobu, připadá mi s ohledem na produkci odpadu spravedlivější, vymahatelnější a jednodušší, ovšem pro občany nákladnější). Pokud obec sníží dotaci na 30 % (peněz je málo a investic hodně – mluvím hlavně o plánech na kanalizaci – tu správnou dobu před deseti lety jsem již prošvihli), každý by platil nejméně 650 Kč spíše však více (vyjdu z předpokládaných nákladů, tj. beru již v úvahu svoz více kontejnerů na plast a nádoby na odpad nových obyvatel a předpokládané náklady za směsný odpad pro rok 2016, podle počtu nádob). Pokud to necháme na nádoby, pak nejvyšší cena bude za nádobu 120 l jednou týdně, a to cca 2 300 Kč (neberte to prosím jako stoprocentní fakt), nejméně to bude za svoz nádoby 80 l jednou za 14 dnů, cca 970 Kč. Vidíte ten rozdíl? Nejen v ceně, ale i v míře navýšení! ASA si totiž účtuje především podle objemu (připočítává konstantní manipulační složku ceny). V prvním případě je to 240 l za 14 dnů, ve druhém 80). Otázka zní: „Mohu nějak ušetřit?“ Když nebudu svítit jako o život, budu platit méně, když omezím zbytečné topení ve všech místností, ušetřím za plyn, když nebudu kropit neustále zahradu, ušetřím za vodu, ale jak krucinál ušetřím za odpad? Ta nádoba stojí pořád stejně. Já budu třídit jak o život a pořád to bude drahé. Vezmu-li si početnější rodinu, dejme tomu od 4 členů výše, pak je fakt, že musí mít větší nádobu (2 300 pro pět lidí je u nás stále výhodnější než např. v Praze, kdy stejně početná rodina dnes zaplatí 2 500 a i v Praze se uvažuje o zdražení, a je to mnohem méně, než v sousedních Klecanech či dokonce Sedleci, kde mají 900 Kč na osobu). Co ovšem méně početná rodina? Vezmu jako příklad svoji rodinu. Jsme hlášeni 3, ale v domě vlastně trvale žijeme dva a přesto jsme si dovolili luxus mít popelnici 120 l jednou týdně. Je přece tak pohodlné nacpat tam vše. Ne, to jsem skutečně nikdy nedělala, ale v posledních třech měsících jsem se zaměřila na velmi, velmi, velmi důsledné třídění. Každý igelitový pytlík, každý igelitový odstřižek, každý trochu čistý papírek vytřídíme. Láhve jsou samozřejmostí, zvlášť dávám rovněž plechovky, víčka od jogurtů, alobal i zátky od piva - kovy pak nosím jednou za 14 dnů do nádoby u obecního úřadu. Tvrdý, neplesnivý chleba a pečivo, no jo, občas to nějak neodhadnu, suším pro slepice kamarádky mé maminky a věřte, že ta vajíčka, co dostanu, stojí za to. Korkové zátky od vína (přiznávám, nejsem abstinent, ale ani opilec, snad mi věříte) házím do krbu a ruličky od toaletního papíru a rolí kuchyňského papíru skladuji v garáži a použiji na zatopení v krbu, čímž ušetřím za třísky. Nádoby od laku na vlasy, tužidla apod. skladuji v garáži a jednou za půl roku dám do nebezpečného odpadu. Totéž platí pro ředidla či plechovky od barev. Nádobu teď naplníme cca do jedné třetiny – skutečně. S klidným svědomím si mohu vzít buď stejnou nádobu se svozem jednou za 14 dnů, případně i osmdesátku jednou za 14 dnů. (No, jo, ale nebude to v létě zapáchat? Když pytle s odpadem utáhnete, není to problém, vyzkoušela jsem v tomto horkém létě, tedy spíše jsem zapomněla dát na ulici.) Když odmyslím dceru, bude nás to stát na osobu asi 485 Kč, čímž se přiblížím 5-ti členné rodině s nádobou 120 l jednou za týden (460 Kč). Stále jsou na tom bity jednočlenné domácnosti (zejména senioři - vdovci a vdovy). Těm navrhujeme buď tzv. sdružený svoz – budeme jim každý týden svážet zdarma pytle s odpadem, anebo uvažujeme o sociálním fondu, z něhož bychom hradili část jejich nákladů, aby se i jejich cena snížila na běžnou úroveň v obci. Takže jedinou skutečně problematickou skupinou jsou rodiny s malými dětmi, které mají jednorázové plenky, případně lidé s vývodem. Tam se přiznám bez mučení, že skutečně nevím, jak náklady snížit. U např. tříčlenné rodiny to pak vyjde 767 Kč na osobu. Pokud by takové rodině stačila nádoba 80 l jednou za týden, pak by to bylo cca 660 Kč, což už je alespoň trochu únosné.
Asi bych Vám také měla říct, že ti, co měli nádoby se svozem jednou za 14 dnů, dotovali ty (včetně mě a mé rodiny), kdo měli nádobu 120 l jednou za týden. Cena známky od ASY byla 2 000 Kč, ale já a mnoho dalších jsme v pohodě platili jen za směsný odpad o 300 Kč méně a tříděný jsme měli absolutně zdarma. Ti, co měli svoz jednou za 14 dnů (např. 120 l) naopak platili o cca 220 Kč více, než byla skutečná cena známky. Vše ostatní pak hradila obec z obecního rozpočtu – jinými slovy nejvíce dotovala nádoby 120 l jednou za týden. Námitka, že jsou to přece Vaše daně a vy chcete, aby byly použity na svoz odpadu, by mi přišlo, no nevím, nikoho se nechci dotknout, poněkud naivní, protože tu máme i DPH a daně z příjmu právnických osob (cca 1 milion), které uzavírají samostatné smlouvy na svoz odpadu, a pak větší část vašich daní jde státu a rovněž kraji, ne obci, a koukněte na silnice, nedostatečnou kapacitu školky a školy v Klecanech….. A jak už jsem řekla, v hypermarketu, fastfoodu, restauraci, a pozor, to platí, i když si kupujete počítač či televizi atd., nám ten odpad také bez pardonu napočítají a my bez reptání zaplatíme (nikdo nám to nedotuje). Dovolím si Vás tedy požádat či poprosit, abyste se zamysleli, kolik odpadu skutečně vyprodukujete, abyste zbytečně neplatili za odvoz vzduchu ve vaší popelnici.
Jana Dyčková
místostarostka obce
Větrušice
