Budeč

Národní kulturní památku, staroslavné sídlo kmene Čechů a Přemyslovců, založil podle kroniky sám kníže Krok: hradiště bylo původně chráněno 1,7 km dlouhou soustavou vysokých valů. Uvnitř se skrýval palisádový knížecí dvůr s pravděpodobně první kamennou stavbou v Čechách - rotundou sv. Petra, kterou dal postavit kníže Spytihněv kolem roku 900. V poslední historické zprávě ze 13. století darovala rotundu královna Kunhuta vyšehradské kapitule a v druhé polovině 17. století byla upravena na kostel sv. Petra a Pavla. Na Budči byla také první škola v Čechách, kde se učil z latinských knih sám sv. Václav. Dnes se zde konají pravidelné vzpomínkové slavnosti. Archeologické nálezy – 800 n. l. – první Slované, 9.–10. století – jedno z hlavních knížecích sídel Přemyslovců, písemně doloženo. Budeč - Pradávné středisko kmene Čechů a sídlo Přemyslovců z 9.–10. století. Mělo tvar trojúhelníku a bylo chráněno dvojitou soustavou valů, které dosahovaly výšky až 5 metrů. V Budči se nachází předrománská rotunda sv. Petra a Pavla, která je pravděpodobně nejstarší dochovanou stavbou v Čechách. Legenda praví, že zde byla první škola v Čechách a učil se zde sv. Václav. Význam Budče upadl, když se hlavním střediskem přemyslovské moci stala Praha.