Brandýs nad Labem
Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, město s nejdelším názvem v České republice. Město Brandýs nad Labem - Stará Boleslav vzniklo sloučením dvou původně samostatných měst v roce 1960.
Historie obou částí, Brandýsa nad Labem a Staré Boleslavi je však mnohem starší, v případě Staré Boleslavi sahá až hluboko do středověku.
Přestože obě části mají rozdílný kulturně-historický vývoj a odděluje je řeka Labe, přerostly v jeden logický celek a vedení města vždy hájí zájmy obou těchto částí. Tento fakt potvrdilo i referendum v roce 1998, kdy byla většina občanů proti oddělení obou částí. Město má 15 300 obyvatel.
Brandýs nad Labem - Stará Boleslav je atraktivní lokalitou vzhledem ke své blízkosti Praze (v pražském obchodním centru Černý most jste automobilem za několik minut), hojností historických památek a v létě jsou okolní jezera vyhledávaným místem pro koupání a vodní sporty.
Historie města: Brandýs nad Labem - Stará Boleslav je souměstím dvou původně samostatných měst sloučených v roce 1960. Brandýs nad Labem vznikl kolem roku 1300 jako trhová ves a jeho vznik velmi úzce souvisí se vznikem brandýské tvrze, pozdějšího zámku. Stará Boleslav je lokalitou o 400 let starší. Toto raně středověké hradiště vzniklo na přelomu devátého a desátého století a mělo význam při budování počátků českého státu. Zřejmě v roce 935 nebo podle církevní tradice v roce 929 byl ve Staré Boleslavi zavražděn hlavní patron české země sv.Václav svým bratrem Boleslavem.
Původně středověký hrad byl zbudován v blízkosti pražsko-lužické cesty při přechodu přes řeku Labe. Držiteli někdejší zdejší osady byli páni z Michalovic. Panství přešlo na pány z Cimburka a Krajíře z Krajku. Posledně jmenovaní vydatně podporovali zdejší Jednotu bratrskou a v Brandýse nechali vystavět řadu nových objektů. Panovník Ferdinand I. posléze násilnou konfiskací získal krajířský majetek. Panství v držení Habsburků zůstalo pak dlouhá staletí. Z Prahy bylo lehce dostupné a oplývalo bohatství okolních revírů a množstvím lovné zvěře.
Z období renesance se zachovala vnější sgrafitová dekorace, která v hojné míře předvádí výjevy z lovu. Habsburkové sem zajížděli za honitbou i v době baroka. Po polovině minulého století však na panství začala bezohledně těžit dřevo správa Rakouské banky. Ubylo lesních porostů. Jedním z nejzajímavějších habsburských držitelů zámku byl cestovatel a sběratel Ludvík Salvátor, člen tzv. toskánské větve rodu. Dnešní expozice prezentuje zčásti sbírky zdejšího muzea, připomíná historii vojenství a pobyt posledního panovníka, císaře Karla.
