2014 - Myslivost - Artemis - Diana

Lov již od pravěku sloužil především k zajišťování potravy lidí. V dobách pozdějších pak sloužil jako průprava pro boj a nakonec též jako zábava. A jako každá lidská činnost či řemeslo tak měl v minulosti i lov svého božského zastánce.

I ve starověkém Řecku měli jednotliví olympští bohové patronát nad těmito činnostmi. Bohyní lovu pak byla Artemis, dcera nejvyššího boha Dia a Léty (Léthé). Jejím bratrem - dvojčetem byl bůh Apollón. Artemis nebyla jen bohyní lovu, ale též ochránkyní divé zvěře a lesů. Protože její bratr Apollón byl bohem Slunce, byla ona bohyní Měsíce. Od svého otce si vyprosila božské dary, a to kouzelný luk a šípy, družinu mořských nymf a též věčné panenství. Je proto zvláštní, že je považována za ochránkyni matek - rodiček, plodnosti a zachování rodu. To má zřejmě původ v mytologii kmenů, které žily na území Malé Asie (Kárové) ještě před příchodem Řeků (Achájů). Tyto kmeny uctívaly bohyni plodnosti, „velkou matku“.

Po příchodu Řeků došlo k prolínání těchto kultů, a proto i Artemis je na některých sochách ztvárňována jako ženská postava s množstvím prsů. Že se jedná o neobyčejně silně zakořeněnou víru, je znát i z toho, že např. v Effesu (na území dnešního Turecka) vedle zřícenin Artemidina chrámu vznikl o mnoho století později křesťanský kostel zasvěcený Panně Marii – matce boží. Chrám v Effesu, zasvěcený bohyni Artemis, byl nádhernou stavbou, která byla ve starověku řazena mezi sedm divů světa. V roce 356 př. n. l. jej zapálil Hérostratos, aby se stal slavným. Jeho jméno zůstalo do dnešních dnů symbolem velikášského šílence, který pro své zviditelnění je schopen i zločinu.

Artemis byla neobyčejně krásná a tak se ani nezúčastnila Paridova soudu, vlastně soutěže o nejkrásnější bohyni. Trojský princ Paris věnoval jablko Afroditě jako nejkrásnější z olympských bohyň. Ta mu za to slíbila získat krásnou Helenu, která ovšem byla manželkou spartského krále Menelaa. Paris ji tedy unesl a zavdal tak podle pověsti příčinu k Trojské válce. I olympští bohové se rozdělili na příznivce a odpůrce Trojanů či Řeků. Artemis stranila Trojanům, protože její bratr Apollón byl božským patronem města. Trója však válku po 10 letech obléhání prohrála a byla zničena.

Podle některých antických pramenů uprchlíci z Tróje založili nová města v Itálii a mezi nimi také Řím. A tak se i u starověkých Římanů setkáváme s obdobou řecké Artemidy – s bohyní Dianou. Diana, jako vášnivá lovkyně, byla též zobrazována jako štíhlá dívka v přepásané tunice, s loveckými sandály a s lukem nebo loveckým oštěpem v ruce. Je doprovázena buď jelenem, loveckým psem nebo labutí. Artemis (Diana) byla oblíbená u umělců, protože jak Řekové, tak Římané ji ztělesňovali jako jeden z ideálů ženské krásy. Řeckých originálů je však zachováno velice málo, muzejní exponáty jsou proto ve velké většině kopiemi z římské doby.

Historie je poučná v tom, že nám ukazuje, jak v průběhu století lov provázel život člověka. Je i nadále součástí novodobé myslivosti. Nyní se však klade důraz spíše na činnosti sloužící k zachování živočišných druhů, včetně lovné zvěře, i pro budoucí generace.

                                                                                               Pavel Sobotka

FOTOGRAFIE K ČLÁNKU NALEZNETE ZDE.