Letecká bitva u Klecan v r. 1945

zveřejněno: 10.2.2014     rubrika: Historie

Po stopách letecké bitvy u Klecan

Letos v březnu uplyne 63 let od událostí, které se asi natrvalo zapsaly do paměti lidí, kteří se staly jejími svědky. Co se  ke konci války v Klecanech a okolí odehrálo? Udělat si o tom představu jsem se pokusil pomocí zmínek v literatuře, zápisků z obecních kronik a rozhovorů s pamětníky.

 

Nejde o záležitosti, které by byly nějak podrobně zmapované, proto jde jen o náčrt, jak se  pravděpodobně tyto události odehrály. Jak je známo, v blízkosti Klecan se v prostoru směrem na Drasty a Zdiby nacházelo letiště. To bylo intenzivně využívané ke konci války  německou Luftwaffe. Blížící se fronta znamenala vysokou intenzitu akcí spojeneckého letectva. Jednalo se o nálety převážně amerického letectva z letišť v Anglii a Itálii na průmyslové cíle v Protektorátu a také o akce tzv. „kotlářů“ či „hloubkařů“. To byly stíhací letouny P-51 Mustang a P-47 Thunderbolt, které během nízkého letu vyhledávaly  pozemní cíle a ničily je palbou kulometů. Oblíbenými cíly byly automobily a parní  lokomotivy - odtud přezdívka „kotlář“. Německá Luftwaffe se samozřejmě snažila tyto akce potlačovat, ovšem v roce 1945 už byla v trvalé defenzivě.

3. března 1945, v rámci doprovodu 222 bombardovacích letounů B-17 Fortress na rafinerii v Ruhlandu, piloti sedmi Mustangů 343. Squadrony vyhlíželi příležitostné cíle. Provedli přitom hloubkový nálet na klecanské letiště. Po tomto útoku si američtí stíhači nárokovali 10 zničených a 23 poškozených letounů na zemi.V rámci této akce, která se odehrála kolem 13:00, se přihodila nevšední událost hovořící, jak o velkém kamarádství, tak o zlomyslnosti osudu. Palba klecanského lehkého flaku zasáhla jeden z útočících Mustangů. Byl to P-51D pojmenovaný “Sweet Marie II“, který pilotoval Lt Brooks J. Liles. Pilot tehdy nouzově dosedl na poli v blízkosti dráhy. Jeho druh, Lt. Howes dosedl se svým Mustangem vedle něj, aby jej naložil do kabiny a zachránil před zajetím. Zbylých pět strojů kroužilo nad letištěm a drželo Němce na zemi v šachu. Měkká jarní půda však Howese při vzletu zradila, kola se zabořila do půdy a bylo po nadějích. Oba vylezli z kabiny a dali se na útěk. Po několika hodinách však byli zajati. Jejich mírně poškozené Mustangy ukořistili Němci. Podle jednoho z pamětníků, který byl nasazený na budování krytů v prostoru letiště, jeden z nich skončil odstavený mezi vraky jiných letadel v jižní části letiště.

31. března 1945 podniklo 43 amerických Mustangů 31. Stíhací skupiny, spadající pod 15. Leteckou Armádu v Itálii, útok na příležitostné cíle v Čechách. Jednalo se o akci, která měla odlákat pozornost od náletu na rakouský Linec a  Villach. Při letu směrem ku Praze byly Mustangy zpozorovány německým systémem protivzdušné obrany a byl vyhlášen poplach. Z letišť Klecany a Kbely odstartovala kolem 14:00 skupina asi dvaceti stíhaček Messerschmitt Bf 109 G  pod vedením velitele letiště Klecany Hptm Ervina Zölnera. Není známo, jestli Němci odstartovali, aby se pokusili Američanům vzdorovat. Je možné, že chtěli předejít zničení svých strojů na zemi, a proto se s nimi pokusili uletět. Jednalo se o piloty, kteří se na Messerschmitty teprve přeškolovali z bombardovacích letadel a tím byl výsledek střetnutí předem dán. Navíc, zdá se, že ke startu došlo pozdě, takže většina německých letadel nestihla nabrat výšku a rychlost a byla sestřelena bezprostředně po vzletu. Další nevýhodou, kromě nezkušenosti s tímto typem letadla byl fakt, že Američané pilotovali v té době asi nejlepší stíhačku té doby, typ P-51D, proti které již Messerschmitty výkonnostně zaostávaly. Během dvaceti minut bylo sestřeleno patnáct Messerschmittů bez jediné ztráty na americké straně. Většina německých pilotů zahynula přímo ve svých strojích. Zahynul  i jejich velitel Hptm. Zölner. Jeho stíhačka se roztříštila o násep železniční tratě u Dolan. Další stroje dopadly po jednom vlevo a vpravo od cesty z Klecan na Husinec, jeden přímo v Husinci na dům p. Kejmara. Další dopad byl podle pamětníků zaznamenán u viaduktu u Žalova a jeden na druhé straně řeky naproti Větrušicím. Další dva stroje měly podle místních četnických záznamů dopadnout u Máslovic. Místa dopadu dalších letadel se mi zatím nepodařilo zjistit.

Konečnou zkázu Luftwaffe na klecanském letišti znamenal 16. duben. Při hromadném útoku na česká letiště byly piloty Mustangů zničeny na zemi prakticky všechny stroje, které se tam nacházely. Jednalo se hlavně o stroje bitevní skupiny SG 2 Immelmann typu JU 87 Stuka a FW 190F. Pamětníci hovoří o asi padesáti letadlech, které byly po útoku v plamenech. Zničeno bylo tehdy téměř vše, co se na letišti nacházelo. Německá obrana tehdy již rezignovala a američtí stíhači utvořili na letištěm tzv. „čertovo kolo“, kdy létali v kruhu nad letištěm a likvidovali vše, co jim připadlo důležité. Němci ten den přišli na letištích v Čechách na zemi o několik stovek letadel, zkáza byla opravdu zničující. Američané ovšem za tento úspěch tvrdě zaplatili. Celkem 31 stíhaček se do Anglie nevrátilo. Útok na klecanské letiště se stal málem osudný i pro velitele 335. Squadrony majora Pierce W. McKennona (22 vítězství). Zmínka o tom byla otištěna v časopise Letectví č. 17 v roce 1967. Těsně u pravé strany kabiny jeho stroje explodoval granát malého kalibru a vyrazil v plexiskle díru velkou jako hlava. Díky velkému štěstí však McKennon zůstal bez zranění a dokázal se se svým P-51D pojmenovaným „Ridge Runner“ vrátit. Oprava byla velice jednoduchá. McKennonův mechanik Joe Sills nasadil na „Ridge Runnera“novou „bublinu“ z plexiskla a tím byla pro McKennona záležitost „Klecany“ ukončena.

Po tomto náletu již aktivita na tomto letišti poklesla na minimum a brzký konec války ji zcela ukončil.

Dnes již nezbyla po existenci klecanského letiště prakticky žádná stopa. Na několika místech
se podařilo členům našeho spolku najít úlomky letadel, několik přístrojů, výrobních štítků apod. Také se díky pamětníkům podařilo alespoň částečně zmapovat bývalou podobu letiště a místa dopadů několika letadel v okolí.

 

Pokud by mezi čtenáři byl někdo, kdo by mohl přinést jakékoliv poznatky do tohoto bádání, budeme velice rádi za pomoc.

 

Pavel Krejčí, Pražský Letecký Archiv /PLA/

 

letec.historie@seznam.cz; tel.: 723 801 951

 

(nebo můžete informovat Obecní úřad Větrušice,  p. Nouzu)

 

 

 

 

 

                      

 

 


Pražský spolek ochránců zvířat Klíček Kleceny Pravý Hradec TOPlist Mapová aplikace naší obce Klecansko Větrušicko