Konopiště

zveřejněno: 27.8.2003     rubrika: Zajímavá místa v okolí
 Konopiště:

Původně pevný raně gotický hrad zbudovaný ve stylu francouzského kastelu, pozdějšími přestavbami zformován až do dnešní podoby romantického zámku obklopeného rozsáhlým parkem. Konopiště leží na vyvýšenině vzdálené asi 2 km od centra středočeského města Benešova. Pevný hrad, předchůdce pozdějšího sídla následníka trůnu arcivévody Františka Ferdinanda de Este, zde nechali na přelomu 13. a 14. věku postavit Benešovici, jejichž hlavním rodovým sídlem byl nepříliš vzdálený Benešov.

První historicky věrohodná zpráva o Konopišti je datována do roku 1318, kdy se po něm psali bratři Beneš a Tobiáš, páni z Benešova.

Ještě před polovinou 14. století, přesněji roku 1327 získali hrad mocní Šternberkové. Ti často zastávali vysoké úřady v zemi. Za Karla IV. to byl Zdeněk ze Šternberka a po něm se do dějinného víru vyhoupl i jeho syn Petr ze Šternberka, který proslul zejména svou averzí vůči husitskému hnutí. Po boku Jana Železného, hlavního žalobce Mistra Jana Husa, se účastnil i směnu v Kostnici. Poté
škodil husitům kde se dalo, na což sám doplatil prvního chmurného listopadového dne roku 1420, kdy padl v bitvě pod Vyšehradem.

Nedlouho předtím, v březnu téhož roku, se účastnil i známé bitvy u Sudoměře. Po jeho smrti nastaly zmatky a obavy ze síly husitského vojska, které přivedly vdovu po Petru Šternberkovi Perchtu na stranu Pražanů. Jak se vše nakonec dopadlo již víte z úvodní citace.

Od roku 1440 se na hradě usídlil proslulý Zdeněk Konopišťský ze Šternberka. Ten nejprve stál na straně krále Jiřího z Poděbrad, jež na Konopišti v tu dobu s oblibou pobýval. Velký zvrat však nastal s rokem 1465, kdy se přidal na stranu jeho nepřátel a dokonce se stal vůdcem zelenohorské jednoty. Nelze se tedy divit, že o dva roky později se u Konopiště objevilo početné královské vojsko, které středověké sídlo dokonale oblehlo.

Hrad se však jen tak nevzdal, neboť vzdoroval po dlouhých 18. měsíců až do prosince roku 1468. Po konfiskaci, která následovala, trvalo 11 let než se Konopiště navrátilo do Šternberských rukou.

Vláda Šternberků na Konopišti končí s rokem 1590, kdy se hrad dostal nakrátko do rukou moravských pánů z Kunovic, z jejichž řad pocházel i manžel Elišky ze Šternberka. V tu dobu však již celé panství bylo zatíženo ohromnými dluhy a tak v roce 1603 muselo být prodáno. Novou majitelkou se stala značně majetná Dorota Hodějovská.

V průběhu dalších dvou let bylo Konopiště, jež se ještě zcela nevzpamatovalo z nedávného požáru, důkladně přestavěno. V pobělohorských konfiskacích přišli Hodějovští o své honosné sídlo, které se pak nakrátko dostalo do vlastnictví Albrechta z Valdštejna.

V roce 1648 se Konopiště zmocnili Švédové, kteří při této příležitosti neopomněli vypálit nedaleký Benešov. Po jejich odchodu se hrad dostal do velmi špatného stavu. Dle tehdejších zápisů měla na mále i hlavní věž. Po několika majitelích se hrad dostal v roce 1716 do rukou nejvyššího českého purkrabího Jana Josefa z Vrtby. Za něj a za jeho následovníka Františka Václava z Vrtby zde proběhly další stavební úpravy, které výrazně posunuly starý ponurý hrad k dnešnímu luxusnímu zámku.


Pražský spolek ochránců zvířat Klíček Kleceny Pravý Hradec TOPlist Mapová aplikace naší obce Klecansko Větrušicko