Větrušická kronika

zveřejněno: 1.6.2013     rubrika: Historie

OPIS KRONIKY OBCE VĚTRUŠICE

 

Větrušice (psáno 1923)

Usnesením obecního zastupitelstva ze dne 16.dubna 1922 byl jsem já Jan Zapotil, nájemce velkostatku ve Větrušicích čp.1 ustanoven prvním kronikářem zdejší obce.

Narodil jsem se 26.dubna 1866 v Bělči,

okres Rakovník a ve zdejší obci jsem od roku 1885.

 

Historie Větrušic

Větrušice platily k oltáři sv.Gottharta (u sv. Víta na hradě pražském) odedávna a ještě za Karla IV. ročně 5 kop 45 grošů. Dětmar Gutjar, kanovník pražský (1363 – 1380) a zároveň kanovník u Všech Svatých, držel zde praebendu. Po Dětmarovi následoval Erhart, syn Erharta, kupce norimberského , mistr svobodného umění, bakalář (učitel) theologie a kanovník sv.Víta (1378-81). Ještě pak jmenuje se držitelem praebendy té kanovník Jan Naz (14000-1420), doktor práv, syn měšťana pražského Jindřicha Naza a býval druhdy oltářníkem

sv.Doroty.

V husitských válkách konfiskovaná ves od Pražanů a prodána. Tak se připomíná v r. 1429 Duchek Kodaně z Větrušic, kterýž i v Drastech

zboží měl.

Václav Služský z Chlumu sloužil r. 1549 králi Ferdinandovi I. proti Sasům a při korunování krále Maxmiliána konal službu jako vachmistr měst Pražských. Držel r.1549 Psáře, r.1558 Vodochody a r.1559 Větrušice. Zemřel r.1566. Větrušice připadly potom na Jana mladšího Služného, snad

syna předešlého od r.1572-1589.

Ve znaku měli Služští červený štít stříbrem stupňovitě rozdělený. Před bitvou bělohorskou náležely Větrušice Kapitole Vyšehradské. Václav Matyáš z Borovska držel Bukoli u Mělníka a koupil od stavů povstalých r. 1620 jednoho poddaného tamže, Řehoře Smetanu, kláštera svatojirského, kromě toho koupil Větrušice. Pro účastenství při bouřích v r.1618 odsouzen r.1629, avšak od trestu konfiskace osvobozen, poněvadž bez toho válkou statky jeho: Bukolský a Větrušický zcela zpustly. Soudíc dle vůle jeho poslední r.1635 nezanechal žádných potomků. Císař Ferdinand II. vrátil pak Větrušice proboštům Vyšehradským. V jejich držení jsou dodnes.

V roce 1785 se uvádí, že zdejší statek náleží děkanství Vyšehradskému. V pamětech proboštů Vyšehradských, proboštem Dr.Mikolášem Karlachem r. 1905 sepsaných, jest uvedeno, že po bytvě na Bílé hoře v r. 1620 byl na nejvyšší rozkaz císaře a krále Ferdinanda II. plnomocníkem Karlem knížetem z Lichtensteinu, děkanovi z kapitole vrácen statek Větrušice, který ji odedávna patřil.

Dle popisu kněze – kronikáře Václava Beneše Třebízského v Klecanech, kázával sedlák Krákora z Větrušic pravděpodobně z usedlosti čp.7 poddanému lidu na skále pod Větrušicemi, zvané “kazatelna, později “psí skála”, ze které ustupuje před úřední mocí spadl do Vltavy, kde nalezl smrt. V které době to asi bylo, s určitostí známo není, než tolik jest asi jisté, že t

o bylo asi v druhé polovici století 18.

 

Původně sestávala osada Větrušice z Velkostatku, 7 rolnických usedlostí, kovárny a 3 domků čp.9, 10, 11 s politickou i soudní správou a poddanstvím ke kapitole vyšehradské. V době roboty zmíněné usedlosti museli pracovati u velkostatku 3 dny v  týdnu s potahem a domkáři 3 dny v týdnu

ruční práci.

V r.1853 sestávala obec již ze 22 popisných čísel a po zrušení poddanství, přivtělena byla k  politické obci Klecany. R. 1888 byla obce zemským zákonem prohlášena za samostatnou politickou obec. Prvním starostou byl Josef Novák, rolník z

čp.4.

R. 1854-55 vystaveny domky čp.23,24,25. V  r.1862 domek čp. 26. Během dalších let postavené další domky . V r. 1902 a 1912 vystavena celá kolonie domků na poli Tomáše Vilíma, takže v roce 1921 čítala obec již 66 č. a 400 obyvatel. Požárem postižená byla obce v r. 1852, kdy vyhořela č.11 a 19, v r.1863 čp.26, v r. 1889 stodola u Velkostatku a v r.

1896 zničil požár celou usedlost čp.2 a 13 a stáje čp.12.

Ve druhé polovině 18.století byla na obytné budově velkostatku šindelem kryta střecha s věžičkou, ve které byl umístěn zvonek. V r. 1720 ulitý a kterým se zvonilo ráno, poledne a večer klekání. Po přestavbě budovy na konci téhož století zmíněná výška byla odstraněna a zvonek přenesen ve středu obce, kde s

e doposud nalézá.

 

V r. 1854 doloval v obci na místě zvaném na “ovčáckým” a v rokli proti Letecké cihelně velkostatkář p. Ant. Šuster z Vojkovic na uhlí. Později r.1886 až 1888 taktéž inženýr Bohdan Procházka z Prahy v obecních stráních na 3 místech též

uhlí a minerálie. Oba dva podniky byly bez výsledku.

 

V roce 1905 až 1912 a pak po válce zalesňovali se holé stráně obecní i u Velkostatku státem. V roce 1909 vysázeno bylo zkrášlovacím spolkem “Třebízský” v Klecanech, podél silnice a cesty ve středu obce lipové stromořadí. V roce 1922 zřízen malý park na místě bývalé louže mezi budovami Velkostatkem a čp.2. V roce 1895 postavil na návsi probošt Vyšehradské kapituly Dr. Mikoláš Karlach pomník Sv. Václava, který darován mu byl městskou radou Pražskou za zbořených domů na Uhelném trhu v Praze. Na opravu sochy zřízena jest u kapituly nadace v obnosu Kč 200.

 

Pole u zdejšího velkostatku byla v minulém století pronajata občanstvu zdejšímu. V roce 1873 najmul velkostatek H. Schriter, Němec z Litoměřic, co nájemce velkostatku Klecany za roční nájem 3000 zl. s povinností postaviti během prvních tří let stáje pro tažný dobytek v ceně 9000 zl., kteréžto stáje tadé v r. 1876 postavil.

V roce 1885 najmul ve

lkostatek Jan Zapotil, bývalý řiditel pivovaru v Chrudimi (rozený 1839, zemřel 1915) za roční nájemné zl.5000,- s podmínkou, když mu postaveno bude obytné stavení a postavena silnice z Klecan do Větrušic. Obytný jednopatrový dům postaven v r. 1886 nákladem zl. 7500,- . Okresní silnice r.1889 nákladem obce, okresů a Kapitoly vyšehradské, která r.1891 do okresní správy přijata byla.

Při stavbě obytného domu ve dvoře, jakož i při stavbě nových stájí v r.1898 přišlo se na starou chodbu podzemní, vedoucí od ovčína (nyní chlévy pro krávy) ke vsi, z čehož se soudilo, že na místě, kde stával ovčín, byl za starých dob hrad.

“Jan Zapotil založil zde v roce 1885 semenářskou stanici, první a největší toho způsobu v Čechách. Stanice tato zaměstnává mimo jiné hlavně pěstěním semene cukrovky, jež dosud ku veliké škodě českého zemědělství zcela bylo zanedbáváno. ”(Paměti okresu Karlínského z r.1890)

V roce 1920 postaveno Janem Zapotilem na poli před dvorem velká laboratoř ke zkoušení matečních řep nákladem Kč 505.000,-, ve které zkoušejí se na vysokou cukernatost řepy, v podzim vybrané, velké, pěkného tvaru. V laboratoři vyzkouší se každoročně v únoru, v březnu na 30.000 kusů řep, při kterýchžto pracech zaměstnáni 3 chemikové a 38 žen.

Stanice větrušická jest nyní druhou největší v Československé republice, vypěstuje se svými množiteli řepového semene přes 13.000 semene cukrovkového, které prodá se do zdejších cukrovarů, valná část se pak vyveze do států řepu pěstujících.

Popis obce (r.1920):

Obec Větrušice rozkládá se na pravé, skalnatém břehu Vltavy, 80 m vysoko od hladiny řeky, od Prahy severně 20 km vzdálená, do Klecan přifařena a přiškolena, má 400 obyvatelů a 65 popisných čísel, výška nad mořem 282 m. půdy v obvodu obce jsou velmi úrodné, dešťových srážekv průměru posledních 20 let napočteno ročně 540 mmm.

Pozemky a půda neplodná ve výměře 148 ha patří obci, rolníkům a malorolníkům, ve výměře pak 140 ha patří Kapitole vyšehradské. Traťové názvy v obecních pozemcích jsou: mezi cestami, u Drasteckých pozemků, na širokém, v ladech, Čmerdova strouha. U velkostatku: Močidla, nad Moldavou, za polovrátky, na Křižovatkách, za chalupských, v lobči a na ovčáckým.

Obyvatelstvo obce živí se hlavně prací při zemědělství a v  leteckých,  libčických továrnách, pak ve skalách lámání kamene pro různé firmy. V obci toho času jsou 4 rolníci, 4 obchodníci se smíšeným zbožím, 3 obuvníci, 1 řezník, 1 košíkář a 2 hostince.

Za války:
Do světové války v letech 1914 až 1918 odvedeno bylo 76 mužů, z nichž 12 padlo. Starostou po dobu války byl Václav Fafek, hostinský.

Poměry vyživovací byly jako v jiných obcích neutěšené, ač měli dělníci zdejší obce, skoro vesměs zemědělští, přece určité výhody, takže s počátku nepociťovali nouzi o zrní a chleboviny.

Zavedením rekvizic obilí a chlebovin přidělována obci naší mouka okresním hejtmanstvím v Karlíně ze mlýna Roncova v Karlíně a od pekaře V.Soukupa v

Klecanech, která rozdělována byla v obchodě A.Macháčkové ve Větrušicích. Tuky a konzervy přidělovány zdejším řezníkům Václavu Zikmundovi a Josefu Maternovi ku prodeji občanstvu. Petrolej byl v nedostatečné míře přidělován.

Průměrný roční výdělek v zásobovacích létech byl u zemědělského dělnictva: Kč. 3 150,- u ženy, Kč 3850,- u muže. Uhlí dodáno bylo v těch letech 18 vag

ónů, dříví velice málo.

aprovisačním roku 1919 od 26.července do 31.prosince bylo obci přiděleno
227q mouky pšeničné, žitné a kukuřičné, ovesné a italské rýže, fazolízaKč.32.298,06; jedlého tuku (americké a anglické slaniny,kokosového másla, sádla a špeku) za Kč.19.913,55;
6q ovsa, 13,5q otrubů a krmné mouky za Kč.1.230,60;
konservza Kč. 7.400,80;
9 kg svíček za Kč. 56,16.
Úhrnem Kč. 60.899,17

V roce 1920:

Za různé mouky 156,5 q Kč. 18.045,56
za brambory 11q Kč. 1.629,70
za otruby 9 q Kč. 478,50
za svíčky 11 kg Kč. 140,80
Úhrnem Kč. 20.294,56

V roce 1921

dodáno pouze 46,5 q mouky za Kč. 9.086,56.

V roce 1922

do 22.května: 10,5 q mouky v ceně za Kč.2.505,56.

Při volbách po převratu

zvoleno do obce 12ti členné zastupitelstvo, z nich 10 sociálních demokratů, 1 národní demokrat, 1 republikán.

Ve volbách 1923

zvoleno: 5 komunistů, 4 sociální demokraté, 2 republikáni, 1 národní demokrat.
Starostou pro obě období jest p. Ludvík Machačka, obuvník.
Obec jest nezámožná. Jmění její jsou stavební místa, jež se prodávají nyní 1 sáh po Kč.6,-. Obecní skály nad břehem Vltavy mají výměry 20 ha. Obecní honitba vynáší ročně Kč.600,-
Obecní pastouška na návsi se v r.1917 stářím rozpadla. Bydlelo v ní 10 haličských Židů uprchlíků.

V roce 1924

započato bylo s elektrisací obcí okresu Karlínského. Dne 11.května 1924 ustavilo se v obci zdejší Družstvo pro rozvod elektrické energie ku osvětlování obce a u soukromníků. Přihlásilo se 34 zakládajících členů se 456 členskými podíly po Kč.100,-. Obec upsala 150 podílů za obnos Kč.15.000,- okres Karlín pak na členském podílu Kč.13.000,-.

V roce 1925

v obci rozvodová síť nákladem Kč. 36.423,76, okres Karlín vybudoval svým nákladem transformační stanici za obnos Kč. 33.964,80.

 


Pražský spolek ochránců zvířat Klíček Kleceny Pravý Hradec TOPlist Mapová aplikace naší obce Klecansko Větrušicko